Zálohy na daň z příjmů: koho se týkají a kdy se platí

Patnáctého září je každý rok splatná čtvrtletní záloha na daň z příjmů — a skoro každý rok se najde podnikatel, kterého překvapí. Pojďme si srozumitelně projít, jak zálohy fungují, koho se týkají a co se do nich nepočítá. Píšeme pro podnikatele – fyzické osoby; stejná pásma a termíny platí podle § 38a zákona o daních z příjmů i pro firmy (právnické osoby), u nich ale text neřeší specifika hospodářského roku.

Co je záloha na daň a proč existuje

Daň z příjmů se vyúčtovává jednou ročně v daňovém přiznání. Stát ale nechce na peníze čekat celý rok, a tak ukládá poplatníkům s vyšší daní posílat průběžné platby — zálohy. Po skončení roku se zaplacené zálohy, které byly splatné v jeho průběhu, započtou na skutečnou daň: buď doplatíte rozdíl, nebo vám finanční úřad přeplatek vrátí.

Zálohy tedy nejsou „daň navíc". Jsou to peníze, které byste zaplatili tak jako tak — jen dřív a po částech.

Dvě praktické zásady hned na úvod. Zaprvé: dnem platby je den, kdy peníze dorazí na účet finančního úřadu, ne den, kdy platbu odešlete (§ 166 daňového řádu) — příkaz proto zadávejte s předstihem. Zadruhé: se zálohami neotálejte. Zálohu zaplacenou po splatnosti vám úřad na daň započte jen tehdy, když ji uhradíte nejpozději do lhůty pro podání přiznání.

Podle čeho se zálohy počítají

Klíčový pojem je „poslední známá daňová povinnost" — zjednodušeně daň z vašeho posledního podaného přiznání. Právě z ní se odvozuje, zda zálohy platíte a kolik.

Důležitý detail pro fyzické osoby: do výpočtu se nezahrnují takzvané ostatní příjmy podle § 10. Jednorázový prodej nemovitosti, kryptoměn nebo cenných papírů vám tedy daň v přiznání zvýší, ale zálohy na další rok kvůli němu nenaskočí. Nepočítá se ani daň ze samostatného základu daně (§ 16a) a daň z neočekávaných zisků.

Tři pásma podle poslední známé daně

Do 30 000 Kč včetně: žádné zálohy. Pokud vaše poslední známá daň nepřesáhla 30 000 Kč, zálohy neplatíte — daň vyrovnáte jednou platbou po podání přiznání. Přesně 30 000 Kč je ještě pod hranicí.

Nad 30 000 Kč do 150 000 Kč včetně: pololetní zálohy. Platíte dvě zálohy ročně, každou ve výši 40 % poslední známé daně. Splatné jsou do 15. dne šestého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období — při zdaňovacím období kalendářního roku tedy do 15. června a 15. prosince.

Nad 150 000 Kč: čtvrtletní zálohy. Platíte čtyři zálohy ročně, každou ve výši čtvrtiny poslední známé daně, do 15. dne třetího, šestého, devátého a dvanáctého měsíce — tedy 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince.

Když termín připadne na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se na nejbližší pracovní den (§ 33 odst. 4 daňového řádu). Letos se tak březnová záloha platila až v pondělí 16. března, protože 15. březen 2026 byl neděle. Nejbližší termín 15. září 2026 je úterý, takže platí beze změny.

Vypočtená záloha se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru (§ 146 daňového řádu): vyjde-li čtvrtina daně na 41 230 Kč, platí se 41 300 Kč.

Odkdy platí nová výše záloh

Zálohy se neřídí kalendářním rokem, ale takzvaným zálohovým obdobím: běží od prvního dne po uplynutí lhůty pro podání přiznání do konce téže lhůty v dalším roce. Rozhoduje uplynutí lhůty, ne den, kdy přiznání skutečně podáte. Kdo podá už v únoru, platí novou výši záloh stejně až od 2. dubna. A komu podává přiznání daňový poradce v prodloužené lhůtě do 1. července, tomu nové zálohové období začne 2. července — první zálohu v nové výši zaplatí až 15. září. Jediná výjimka: při opožděném podání se nová výše uplatní od následujícího dne po dni podání.

S tím souvisí uklidňující pravidlo: změní-li se poslední známá daň v průběhu roku, už splatné zálohy se zpětně nemění a nic se nedoplácí.

Příklad po kalendářních letech

Paní Jana měla dosud daň pod 30 000 Kč, zálohy tedy neplatila. Za rok 2025 jí vyšla daň 200 000 Kč a přiznání podala sama v základní lhůtě do 1. dubna 2026. Od 2. dubna 2026 jí běží nové zálohové období: protože daň přesáhla 150 000 Kč, platí čtvrtletní zálohy po 50 000 Kč — 15. června 2026, 15. září 2026, 15. prosince 2026 a 15. března 2027.

Na daň za rok 2026 se jí započtou zálohy splatné v průběhu roku 2026, tedy tři platby celkem za 150 000 Kč. Záloha z 15. března 2027 už se počítá na daň za rok 2027.

Podnikání vedle zaměstnání

Kdo má vedle podnikání i zaměstnání, z něhož mu zaměstnavatel srážel zálohy ze mzdy, posuzuje podíl dílčího základu daně ze závislé činnosti na celkovém základu daně (§ 38a odst. 5):

• činí-li 50 % a více, zálohy z podnikání se neplatí vůbec (přesně 50 % už stačí),
• činí-li 15 % až méně než 50 %, platí se zálohy v poloviční výši,
• činí-li méně než 15 %, platí se zálohy v plné výši.

Kdy zálohy platit nemusíte

Ukončení činnosti. Kdo ukončí podnikání nebo mu zanikne zdroj zdanitelných příjmů, neplatí zálohy od splátky následující po této změně. Stačí to oznámit správci daně — žádost ani rozhodnutí nejsou potřeba (§ 38a odst. 8).

Propad podnikání. Pokud se vám daří výrazně hůř než loni, můžete správce daně požádat, aby v odůvodněném případě stanovil zálohy jinak, případně povolil výjimku z povinnosti zálohovat (§ 174 odst. 5 daňového řádu).

Paušální režim je jiná písnička

OSVČ v paušálním režimu klasické zálohy podle § 38a neřeší. Platí jednu měsíční paušální zálohu (daň a pojistné dohromady) na společný osobní daňový účet, splatnou do 20. dne měsíce. Pozor: u paušální zálohy správce daně nemůže stanovit jinou výši ani povolit výjimku — zákon připouští jen posečkání úhrady nebo splátky (§ 38lk odst. 8).

Shrnutí

Zálohy na daň z příjmů platí ten, komu poslední známá daň — u fyzických osob očištěná o ostatní příjmy podle § 10 — přesáhla 30 000 Kč. Do 150 000 Kč se platí dvakrát ročně 40 %, nad tuto hranici čtyřikrát ročně 25 % poslední známé daně. Nejbližší termín čtvrtletních záloh je úterý 15. září 2026. Nejde o daň navíc, ale o průběžné placení daně budoucí — a kdo zná pravidla, toho nepřekvapí.

Nejste si jistí, jestli se zálohy týkají i vás, nebo kolik máte správně platit? Ozvěte se nám přes poptávkový formulář níže — projdeme to s vámi.